Co je Freerun?
Ne vždy je důležité, aby byl pohyb co nejrychlejším a nejúčinnějším. Často nastane situace, kdy rychlost nehraje roli a daleko vhodnější je ladný pohyb. Tohle si uvědomil i Sebastien Foucan, zakladatel nové disciplíny jménem Freerun.
Sebastien Foucan je blízký kamarád Davida Bella, jenž je duchovním otcem parkouru. Sebastien však neviděl v pohybu pouze nutnou rychlost, ale také volnost, ladnost a krásu. Není nutné mít vyhrazený postoj k pohybu. Každý má svou cestu a každý se může svobodně rozhodnout. S touto myšlenkou vznikl nový "směr parkouru". Byla to Sebastienova "cesta, jak dělat parkour". Omezení šla stranou. Striktně nadiktované pravidla (jak se někomu mohlo zdát) se porušila. Rychlé "saut se chat" vystřídal líbivý "dash", pohotový skok navázaný "rollem" byl nahrazen "front flipem", "double legem" či "mortalem". Tohle však nebyl onen definovaný parkour. Parkourová komunita si to začala uvědomovat a nepřipustila, aby se z parkouru stala salta a přemety. Tak vznikl freerun. Ladný a líbivý. Elegantní, dávající volnost a "zbytečnost", která byla myšlence parkouru cizí.
Díky tomu se freerun stal mnohem známější než parkour, přestože samotný název freerun běžným lidem nic neřekne. V ČR je to zapříčiněno z velké části tím, že ve freerunové komunitě se nenachází autority potřebné pro šíření této myšlenky. Možná je to dáno jeho volností a neexistenci pravidel určujících freerun. Ale lidí touží po senzaci. Po kráse a dokonalosti nad kterou jim rozum zůstane stát. To jim poskytl freerun. "Šílence", jejichž kousky odporují všem fyzikálním zákonům. A ti se našli. Jejich cílem je dokonalé zvládnutí svého těla a jeho dokonalá koordinace. Na rozdíl od parkouru, jehož zastánci preferují cvičení "v reálu", freeruneři dávají při tréninku přednost tělocvičně. A není také divu. Při cvičení "některých" triků by mohlo velmi lehce dojít k úrazu, ba dokonce i k zabití. Proto musí být freeruneři opartní a musí znát své hranice a schopnosti. Spěchem a unáhleností ničeho nedosáhnou.
Freerun se brzy stal součástí komerčních věcí. Reklamy na boty, sportovní oblečení, energy drinky a podobně s "bláznivými" freerunery jsou běžností. Také mnohé filmy přijaly freerun za svůj.Existuje však mnoho jiných videí na kterých můžeme freerun shlédnout. Téměř každá skupina (crew) má své video. Některé jsou kvalitní a člověk je sleduje s otevřenou pusou. Mnohdy však narazíme na crew, která udělala první salto a chápe se kamery. V "ještě lepších případech" případě své "kousky" prezentuje jako parkour.
Freerun si získal mnoho lidí svou svobodnou myšlenkou a volností. Avšak ani ta není neomezená. Přes veškerou svou svobody je freerun pořád krása v pohybu. Je to "vlastní cesta vpřed a nikdy ne vzad". A ta vždy vede přes překážky
